Čtvrtek 29.02.2024

Čtvrtek 29.02.2024

Čtvrtek 29.02.2024

reklama

Bergrennrevival-Bad Mühllacken: Objevení starého dobrého světa racingu

Je tomu teprve 25 let, co se šest kamarádů rozhodlo založit klub Motorsport IG Bad Mühllacken. Nejdříve jen společně cestovali po známých motodromech světa, roku 2016 se ovšem rozhodli, že opráší relativně neznámou sportovní historii jejich domácí tratě: historii závodu do vrchu Bad Mühllacken. Letošní Revival byl již šestým ohlédnutím po podniku, v jehož rámci začaly kariéry Nikiho Laudy a Jo Gartnera. A nejen tyto dvě hvězdy Formule 1 patřily na trati západně od Linze v letech 1967 až 1976 mezi prominentní startující.

O body tehdy krajně populárního národního šampionátu zde jeli i Dr. Helmut Marko, Willi Siller, Otto Stuppacher, Sepp Manhalter, Kurt Rieder, Peter Peter, Helmut Koinigg, Dieter Quester, Hans Binder, Erich Breinsberg, Karl Oppitzhauser a další. Prostě kompletní rakouská smetánka motorsportu!

Tento závod do vrchu je specielní i z jiného důvodu. Když se Bad Mühllackenu blížíte, tak si jistě bezděky položíte otázku “a kde vlastně je ten vrch, do kterého se jede?” Ano, krajina kolem Dunaje má několik „hrbolů“, správný kopec tu ale široko daleko není. 4 km dlouhá trať proto neobsahuje žádné vážné převýšení ani serpentiny. Jedná se ovšem o velmi rychlou dráhu s obtížnými táhlými zatáčkami, jak se i letos několik smolařů mohlo přesvědčit.

K prvnímu závodu zde 12. března 1967 přišlo 12.000 diváků a prvním vítězem se stal průměrem nad 125 km/h Gerhard Krammer na Brabhamu BT18. O rok později, přesně 15. dubna 1968 zde absolvoval svůj první automobilový závod vůbec Vídeňák velké budoucnosti jménem Niki Lauda. Jeho Mini Cooper měl v programu startovní číslo 128 a jméno jezdce zkomolil tiskař na “A.N.Lauder”. Přišlo 15.000 diváků a pořadateli tehdy došly lístky, protože s takovým návalem nikdo nepočítal! Sezona 1969 znamenala další novinku: poprvé zde nastoupil vůz Formule 1. Na Brabhamu-Repco BT20 po Hulmeovi a Ligierovi jel Franz Albert z Wörglu a zapsal si nejrychlejší čas dne. Tehdy tu startoval i budoucí tragický hrdina F1 Hemut Koinigg, a to právě na Mini Cooperu, který koupil od Laudy… Když zde v březnu 1970 vyhrál Porsche 911T Günthera Hittingera, tak kolem dráhy ještě ležel sníh a roku 1971 zde triumfovala Kaimannova hvězda Formule V, Erich Breinsberg..

Nasazené vozy byly stále rychlejší. Vítězem ročníku 1972 se stal Otto Stuppacher na Porsche 908, před Koiniggem na Kaimannu Super V 1600 a o rok později zde (tradičně v březnu) Koinigg triumfoval  na Marchi-Opel Formule 2. Jeho mechanikem tehdy nebyl nikdo jiný, než budoucí pilot F1 Jo Gartner. Bývalý Bad Mühllackenský debutant Lauda právě podepsal smlouvu s Ferrarim, když tu roku 1974 vyhrál Lothar Schörg na Kaimannu Super V. V roce 1975 se na rychlé trati opět obevila F-jednička: Kurt Rieder si za velké peníze obstaral Surtees-Ford TS14, se ketrým roku 1973 v Grand Prix jezdil Carlos Pace a chtěl trať projet průměrem nad 180 km/h, což by pro tento typ závodů pochopitelně znamenalo světový rekord. V tréninku skutečně zajel průměr 173 km/h přičemž mu na rovince naměřili 280 km. Pomysleme při tom na skutečnost, že se dráha skládala  z normální uzavřené okresky… V neděli ale Rieder rozbil drahocenný vůz, který spozorovaly firmy Memphis a PEZ, již při nájezdu ke startu o skálu. Dnes již nikdo neví, co se přesně stalo. A tak vyhrál Maďar Janos Kiss na Brabhamu F2 před Stuppacherem na GRD F2. Díky stále nákladnějším nárokům na bezpečnost a problémům s “ochrannou přírody” se stal ročník 1976 labutí písní podniku. Vyhrál právě Rieder, tentokrát na Brabhamu BT40 Formule 2.

Letos organizátoři nabídli kolem dvou tisícovek diváků (vstup je volný) dvě stovky senzačních automobilů a motocyklů všech dekád. Škoda jen, že o toto „nejparnější léto všech dob“ (jak se lidstvu snaží namluvit zkoruptovaný prolhaný mainstream) již třetím týdnem za sebou pršelo. Asi desítka ůčastníků proto raději nechala své pouze slickami obuté drahokamy stát v paddocku. A „Paddock“ je v Bad Muhllackenu opravdu přesný název: vozy totiž čekají na své nasazení roztroušené po selských usedlostech kolem startu. V kokpitech a v depu jezdců bylo kvidění mnoho osobností. Všem ovšem kraloval debut (dle autora) nejlepšího závodníka všech dob, Waltera Röhrla. Mistr mistrů si tuto trať dal za ohromného zájmu fandů na Porsche 911.

Na startu ovšem byl i rakouský gigant rallye Rudi Stohl, formulový nezmar Franz Wöss, restaurátor Rudi Raml a organizátor Historic Cupu Michel Steffny. V paddocku si prohlíželi zajímavé exponáty sběratel KR Egon Hofer, bratr se sestrou a mechanik Jo Gartnera. „Celý podnik stojí a padá s podporou zdejších hasičských sborů a sedláků z okolí. Příště nám snad bude přát i počasí,“ těšil se prezident klubu Christian Sandler na ročník 2025. A s ním se těším na další Mühllackener Bergrennen Revival i já. Od letoška patří pevně do mého cestovního kalendáře. Jedná se totiž o podnik takový, jak má z mého hlediska vypadat: jedinečné vozy, osobnosti, žádná nepříjemná security, radost ze sportu na každém rohu a především odborné publikum – do Bad Mühllackenu totiž nejezdí unuděná smetánka, která se na dráhu dostala, ani neví proč a jak. Tak jak to je kolem moderní Formule 1…

Text a foto: Roman Klemm

Sdílejte:

Facebook
Twitter
Telegram
WhatsApp

Sdílejte:

reklama
reklama
z rubriky

Související příspěvky

„16-NEJ“ Romana Klemma sezony 2023

Asi nejdůležitějším momentem ročníku 2023 byla skutečnost, že se i FIA přizpůsobila „normalizaci“  a po třech letech humánního a morálního temna zanevřela na  „Koronové represálie“. Ti, co si chtěli vydělat si prostě už nahrabali dost a jejich patolízalové se do

ADAC-Prototype-Cup na Norisringu: Pommer a Hauser s dobrým výtěžkem

Čtvrtý podnik německého národního šampionátu LMP3 opouštěli Němec Pommera Luxamburčan Hauser zvláště spokojeni: jedno zlato a jeden bronz znamenali zvýšení celkového náskoku. Hvězda šampionátu, Gábina Jílková se pro kolizi termínů závodů na pověstném Norisringu nemohla zůřastnit. Vypsat minulý rok národní

IndyCary v Torontu: Lundgaard triumfuje k radosti Bobbyho Rahala

V jihokanadské 3milionové metropoli Toronto absolvoval šampionát IndyCar nedaleko hranic ke státu New York svůj jediný závod mimo USA. Na pouze 1,786 mil dlouhý městský okruh, který značil přesně polovinu sezony, přicestoval Španěl Alex Palou z týmu Chipa Ganassiho s

reklama