Úterý 31.01.2023

Úterý 31.01.2023

Úterý 31.01.2023

reklama

Zemřel vítěz dvou GP F1 Patrick Tambay

4. prosince 2022 oznámila rodina Patricka Tambaye úmrtí 114násobného účastníka Grand Prix Formule 1. Francouz podlehl nervové chorobě, kterou trpěl již mnoho let. Pařížský rodák byl jedním z nejúspěšnějších pilotů „francouzské vlny“, která díky příkladné podpoře od firem elf a Marlboro zaplavila formuli 1 od poloviny sedmdesátých let. Dvojnásobný vítěz Grand Prix se narodil 25. června roku 1949, a než mu učarovaly motory, propadl na vysoké úrovni lyžování.

Roku 1972 vyhrál výběr mladých závodníků „Pilote elf“ a dle osvědčeného schématu startoval příští dva roky úspěšně ve formuli Renault. S podporou olejárny elf vyrazil od roku 1974 i s Formulí 2, kde v sezoně 1976 poprvé zvítězil a celkově skončil třetí.

Ve formuli 1 debutoval v polovině sezony 1977 s penězi elfu a Teddyho Yipa na Ensignu N177 v Silverstone. Jeho následující výsledky (bodovaná místa v Německu, Holandsku a Kanadě) poukazovaly natolik na „hvězdnou“ budoucnost mladého Francouze, že mu Marlboro dal při výběru pilota McLarenu přednost před Gillesem Villeneuvem. Stáj Teddyho Mayera se ale právě nacházela v krizi a sezony 1978/79 jediným čtvrtým místem ve Švédsku Patrickově dobré pověsti právě nedodaly. I přes titul mistra CanAm se do Formule 1 mohl po roční přestávce vrátit pouze díky starému spojení s Yipem. Číňan se roku 1981 pokoušel o štěstí s vlastní konstrukcí typu TY01 a Tambay s ní překvapivě úvodem roku zabodoval. Po několika málo úspěšných závodech přešel k týmu Ligier, ani zde se ovšem neprosadil. Zdálo se, že Tambayova kdysi slibná kariéra F1 končí.

I on sám byl vnitřně s Formulí 1 hotov, když mu ke comebacku znenadání dopomohla katastrofa: roku 1982 zahynul v Zolderu jeho přítel Gilles Villeneuve a Ferrari hledal pilota, který by Kanaďana do jisté míry nahradil. Od velké ceny Holandska seděl ve Ferrari 126C2 Tambay. Hned potvrdil, že se špičkovým materiálem dokáže adekvátně zacházet: v Anglii dojel třetí, ve Francii čtvrtý a v srpnu vyhrál velkou cenu Německa v Hockenheimu. Právě při tomto podniku se těžce zranil Pironi a z ‚nouzového řešení Tambaye‘ se přes noc stal Ferrariho jediný pilot. Později dojel druhý v Monze, což Scuderie honorovala smlouvou pro další sezonu.

Patrick prožíval zrod své druhé kariéry a ročník 1983 se stal jeho nejlepším vůbec: vyhrál v Imole, dojel dvakrát druhý a třetí a celkově skončil na čtvrtém místě tabulky. I když to Ferrarimu nebylo dost, oplýval Tambay i v příštích dvou letech výborným materiálem. Stal se totiž jezdcem Renaultu. Vozy státního podniku ovšem byly konkurenceschopné jen na papíře a vrcholem Patrickova působení u régie zůstala pole-position a druhé místo z Dijonu roku 1984.

Renault poté ve Formuli 1 vyklidil pole a Tambay rád přijal nabídku Carla Haase, stát se pilotem jeho nové organizace FORCE-Lola. Projekt se ale stal propadákem a Patrick se závodem v Adelaide koncem října 1986 loučil s Formulí 1 podruhé a nadobro.

Kariéru závodníka poté nechal vyznít občasnými starty ve sportovních prototypech a pravidelnými účastmi při rallye Paříž-Dakar. Více času ovšem začala zabírat jeho politická dráha a péče o sportovní kariéru nadaného syna Adriena. S Tambayem jsem se naposledy mohl setkat v Monaku roku 2018 a to již byl Parkinsonovou nemocí velmi poznamenán. Pozvánku ke stejnému podniku (Monaco Historique) letos již nemohl přijmout.

Text a foto: Roman Klemm

Sdílejte:

Facebook
Twitter
Telegram
WhatsApp

Sdílejte:

reklama
reklama
z rubriky

Související příspěvky

Zemřel 54násobný účastník GP-F1 Philippe Streiff

Krátce před Vánoci zastihla svět motorsportu další smutná zpráva: zemřel 67letý Francouz Philippe Streiff, jezdec F1, který musel od své těžké nehody roku 1989 v Riu žít v invalidním vozíku. Ne zcela naplněná kariéra blonďatého dlouhána začínala velmi slibně. Roku 1981 získal

reklama